Bolest svalů

Svalová soustava člověka

Na úvod pár informací o svalech samotných. Sval je základem pro pohyb, jehož dosahuje pomocí stahu nebo též kontrakce. Dokáže se aktivně stáhnout, ale neumí se sám od sebe natáhnout. K natažení dochází vždy pomocí vnější síly. Např prací jiného svalu, gravitace, trenéra apod.

Typy kontrakcí

Podle toho k jakému pohybu, a zda k nějakému dochází při stahu, dělíme svalové kontrakce na:

Izometrická kontrakce

Jde o kontrakci, kdy se nemění délka svalu, ale napětí ano. Pro představu k tomuto typu kontrakce dojde, když např zatlačíte do zdi. Tou zdí nepohnete, nemění se tedy pozice vašich paží a délka svalů je stejná, ale tlak do zdi vyvolává svalové napětí ve vašem těle.

Izotonická kontrakce

Nazvá se též dynamická kontrakce. Zde se délka svalu mění, tzn začátek a úpon svalu se vůči sobě pohybují. Napětí se většinou příliš nemění. Podle toho, zda se začátek a úpon k sobě přibližují nebo oddalují se dále dělí na:

• Koncentrická kontrakce – začátek a úpon svalu se přibližují. Když vezmete sklenku vody, a chcete se napít, tak ohýbáte loket. Dochází ke zkrácení ohybačů lokte, a jde tedy o tento typ kontrakce.
• Excentrická kontrakce - začátek a úpon svalu se oddalují. Výše jsem psal, že sval se sám od sebe natáhnout neumí. Takže zde je potřeba vnější síly, aby mohlo dojít k tomuto typu kontrakce. Vnější síla je větší než síla, kterou vyvolává sval, a proto se natahuje. Jako příklad, chcete položit sklenku s vodou. Ta něco váží, a je to tedy síla, která působí na ohybače lokte. Tyto ohybače úmyslně vyvíjí menší sílu, a pomalu spouští kontrolovaným pohybem sklenici na stůl, a sval se natahuje.
  Pokud člověka trápí bolest svalů, a rozhodne se ji řešit, tak právě tato excentrická kontrakce ho bude po celou dobu cvičení provázet. Je tedy dobré vědět, že něco takového existuje, ideálně v širším kontextu.

Typy svalů

Svaly v těle můžou plnit různé funkce, a podle toho se dají klasifikovat do různých skupin. Jedno z těchto dělení nám určuje, zda je sval stavěný spíše na nenáročnou a dlouhotrvající činnost, těm se říká tonické. Anebo zda jsou uzpůsobeny na krátkodobou ale náročnou činnost, ty označujeme jako fázické.

• Tonické svaly – nacházejí se převážně na trupu (záda a břicho). Jejich účelem je působit proti vnějším silám, jako je gravitace. Drží tělo vzpřímené a stabilní. Jsou uzpůsobeny na to, že pracují téměř celý den, ale je pro ně důležitá nízká intenzita.
• Fázické svaly – tyto svaly jsou typické pro periferie. Slouží k vykonání vlastního pohybu, mají vysokou sílu, ale brzo se unaví. Jsou poměrně rychlé.

Pro optimální fungování našeho těla je potřeba, aby jak tonické, tak fázické svaly plnili svoji funkci a nepřebíraly funkci opačnou. To se dá významně preventivně podpořit správným držením těla. Předcházíte tak právě bolestem svalů.

Zajímavosti:

• Nejrychlejší sval v lidském těle – oční sval, funkcí je mrkání víček.
• Největší sval v lidském těle – velký sval hýžďový, tvoří naše pozadí, hlavní funkcí je zanožení.
• Nejdelší sval v lidském těle – sval krejčovský, nachází se na předním stehně, a obkružuje ho, funkcí je ohnutí v kyčli.

Bolest svalů a kloubů

Pokud svaly nepracují tak, jak mají, často z toho vzniká bolest nejen svalů samotných, ale i kloubů v jejich okolí.

Co si představit pod chybnou práci svalů? Každý sval v těle má nějakou svoji funkci. Pokud tuto funkci vykonává, je vše v pořádku. Naše svaly ale dokáží vykonávat i jiné funkce, než ke kterým jsou určené. Pokud vlivem chybných pohybových návyků vznikne dlouhodobý požadavek na sval, aby vykonával tuto pomocnou funkci, tak dojde k jeho přetížení. Na straně druhé se může stát, že sval ve své funkci není naopak zatěžován dost, a v takovém případě pak ochabuje. Tím vzniká nerovnováha. Přetížené svaly bolí, a ochablé nedokáží toto kompenzovat.

Co se kloubů týče, tak pokud jsou svaly, které ovládají daný kloub v nerovnováze, tak kloub není zaosený. Tzn kosti, které tvoří dané skloubení nejsou v ideálním postavení, aby se v kloubu rovnoměrně přenášely síly. Kloub je tedy nerovnoměrně zatěžovaný, a v místech, kde dochází ke zvýšenému opotřebení pak následně vzniká bolest.

U těchto původců bolesti je řešením navrátit svalům jejich rovnováhu a ideální funkci pomocí cvičení. Je potřeba tedy ochablé svaly zpevnit a aktivovat je v jejich primární funkci. Přetížené svaly je potřeba naopak uvolnit a také je učit v jejich přirozené funkci.

Bolest krčních svalů

Bolest svalů v okolí krku a ramen vzniká v důsledku svalové nerovnováhy, kterou jsem popisoval výše. K této nerovnováze dochází často u lidí, kteří hodně sedí za počítačem, u řidičů a podobných povolání. V takovém případě je dobré umět správně sedět. Jak na to, se můžete dozvědět v článku Zdravé sezení. Lidé si často stěžují převážně na dvě svalové skupiny.

První z nich jsou horní fixátory lopatek, zejména horní část trapézového svalu. Tady hraje svoji roli i stres. Pokud je člověk ve stresu, tak instinktivně zdvihá lopatky. Pokud je ve stresu dlouhodobě, tak i lopatky jsou často nahoře. Tím jsou horní fixátory v permanentním zatížení a dochází k přetížení, které bolí.

Druhá skupina jsou vzpřimovače páteře v oblasti krku. Tady je to hodně o držení těla. Pokud člověk během sezení nemá páteř včetně hlavy zaosenou, ale místo toho má hlavu v předsunu, tak tu hlavu musí něco držet aby nespadla. A to jsou právě ty svaly, co máme za krkem a které pak bolí. Je potřeba se vyvarovat chybnému držení těla při sezení, a nejen tam.

Tato problematika je však mnohem širší. V článku Bolest za krkem se jí věnuji podrobněji, včetně toho, jak si od dané bolesti můžete pomoct.