Home » Blog » Bolest svalů

Bolest svalů

Poslední aktualizace: 25.9.2020

Bolest svalů zažil v životě asi každý z nás. Pokud se jedná o krátkodobou bolest, nejedná se o nic vážného. Tu zažíváme, když tělo zatížíme nezvyklým pohybem nebo intenzitou. Je to způsobeno zvýšenou koncentrací laktátu, který netrénované tělo nestíhá odbourávat. Na druhý den nás pak svaly pálí. Během pár dní bolest vymizí a všechno se vrátí k normálu. Pokud je však bolest dlouhodobá, tak se už jedná o stav, který je potřeba řešit. Něco málo k této chronické bolesti si povíme v tomto článku.

Bolest svalů článek

Svalová soustava člověka

Na úvod pár informací o svalech samotných. Sval je základem pro pohyb, jehož dosahuje pomocí stahu nebo též kontrakce. Dokáže se aktivně stáhnout, ale neumí se sám od sebe natáhnout. K natažení dochází vždy pomocí vnější síly. Např prací jiného svalu, gravitace, trenéra apod.

Typy kontrakcí

Podle toho k jakému pohybu a zda k nějakému dochází při stahu, dělíme svalové kontrakce na:

Izometrická kontrakce

Jde o kontrakci, kdy se nemění délka svalu ale napětí ano. Pro představu k tomuto typu kontrakce dojde, když např zatlačíte do zdi. Tou zdí nepohnete, nemění se tedy pozice vašich paží a délka svalů je stejná, ale tlak do zdi vyvolává svalové napětí ve vašem těle.

Izotonická kontrakce

Nazvá se též dynamická kontrakce. Zde se délka svalu mění, tzn začátek a úpon svalu se vůči sobě pohybují. Napětí se většinou příliš nemění. Podle toho, zda se začátek a úpon k sobě přibližují nebo oddalují se dále dělí na:

  • Koncentrická kontrakce – začátek a úpon svalu se přibližují. Když vezmete sklenku vody a chcete se napít, tak ohýbáte loket. Dochází ke zkrácení ohybačů lokte a jde tedy o tento typ kontrakce.
  • Excentrická kontrakce - začátek a úpon svalu se oddalují. Výše jsem psal, že sval se sám od sebe natáhnout neumí. Takže zde je potřeba vnější síly aby mohlo dojít k tomuto typu kontrakce. Vnější síla je větší než síla, kterou vyvolává sval a proto se natahuje. Jako příklad, chcete položit sklenku s vodou. Ta něco váží, a je to tedy síla, která působí na ohybače lokte. Tyto ohybače úmyslně vyvíjí menší sílu a pomalu spouští kontrolovaným pohybem sklenici na stůl a sval se natahuje. Pokud člověka trápí bolest svalů a rozhodne se ji řešit, tak právě tato excentrická kontrakce ho bude po celou dobu cvičení provázet. Je tedy dobré vědět, že něco takového existuje, ideálně v širším kontextu.

Typy svalů

Svaly v těle můžou plnit různé funkce a podle toho se dají klasifikovat do různých skupin. Jedno z těchto dělení nám určuje, zda je sval stavěný spíše na nenáročnou a dlouhotrvající činnost, těm se říká tonické. Anebo zda jsou uzpůsobeny na krátkodobou ale náročnou činnost, ty označujeme jako fázické.

  • Tonické svaly – nacházejí se převážně na trupu (záda a břicho). Jejich účelem je působit proti vnějším silám, jako je gravitace. Drží tělo vzpřímené a stabilní. Jsou uzpůsobeny na to, že pracují téměř celý den ale je pro ně důležitá nízká intenzita.
  • Fázické svaly – tyto svaly jsou typické pro periferie. Slouží k vykonání vlastního pohybu, mají vysokou sílu, ale brzo se unaví. Jsou poměrně rychlé.

Pro optimální fungování našeho těla je potřeba, aby jak tonické, tak fázické svaly plnili svoji funkci a nepřebíraly funkci opačnou. To se dá preventivně podpořit správným držením těla. Předcházíte tak právě bolestem svalů.

Zajímavosti:

  • Nejrychlejší sval v lidském těle – oční sval, funkcí je mrkání víček.
  • Největší sval v lidském těle – velký sval hýžďový, tvoří naše pozadí, hlavní funkcí je zanožení.
  • Nejdelší sval v lidském těle – sval krejčovský, nachází se na předním stehně, a obkružuje ho, funkcí je ohnutí v kyčli.

Bolest svalů a kloubů

Pokud svaly nepracují tak, jak mají, často z toho vzniká bolest nejen svalů samotných, ale i kloubů v jejich okolí.

Co si představit pod chybnou práci svalů? Každý sval v těle má nějakou svoji funkci. Pokud tuto funkci vykonává, je vše v pořádku. Naše svaly ale dokáží vykonávat i jiné funkce, než ke kterým jsou určené. Pokud vlivem chybných pohybových návyků vznikne dlouhodobý požadavek na sval, aby vykonával tuto pomocnou funkci, tak dojde k přetížení svalu. Na straně druhé se může stát, že sval ve své funkci není naopak zatěžován dost, a v takovém případě pak ochabuje. Tím vzniká nerovnováha. Přetížené svaly bolí a ochablé nedokáží toto kompenzovat.

Co se kloubů týče, tak pokud jsou svaly, které ovládají daný kloub v nerovnováze, tak kloub není zaosený. Tzn kosti, které tvoří dané skloubení nejsou v ideálním postavení aby se v kloubu rovnoměrně přenášely síly. Kloub je tedy nerovnoměrně zatěžovaný, a v místech, kde dochází ke zvýšenému opotřebení pak následně vzniká bolest.

U těchto původců bolesti je řešením navrátit svalům jejich rovnováhu a ideální funkci pomocí cvičení. Je potřeba tedy ochablé svaly zpevnit a aktivovat je v jejich primární funkci. Přetížené svaly je potřeba naopak uvolnit a také je učit v jejich přirozené funkci.

Bolest krčních svalů

Bolest svalů v okolí krku a ramen vzniká v důsledku svalové nerovnováhy, kterou jsem popisoval výše. K této nerovnováze dochází často u lidí, kteří hodně sedí za počítačem, u řidičů a podobných povolání. Lidé si často stěžují převážně na dvě svalové skupiny.

První z nich jsou horní fixátory lopatek, zejména horní část trapézového svalu. Tady hraje svoji roli i stres. Pokud je člověk ve stresu, tak instinktivně zdvihá lopatky. Pokud je ve stresu dlouhodobě, tak i lopatky jsou často nahoře. Tím jsou horní fixátory v permanentním zatížení a dochází k přetížení, které bolí.

Druhá skupina jsou vzpřimovače páteře v oblasti krku. Tady je to hodně o držení těla. Pokud člověk během sezení nemá páteř včetně hlavy zaosenou, ale místo toho má hlavu v předsunu, tak tu hlavu musí něco držet aby nespadla. A to jsou právě ty svaly, co máme za krkem a které pak bolí. Je potřeba se vyvarovat chybnému držení těla při sezení, a nejen tam.